Luonddugáhppálat

Dolin leai máilbmi veaháš eambbo magihkalaš. Dálle ledje min máilmmis imašlaš luonddugáhppálagat. Dat elle min buohta. Leai buorre diehtit geaiguin ja makkáriiguin máhtii gávnnadit. Dá leat moadde sis.

 

 

Háldit

 

Sii leat unnit go mii, ja eanandoallit. Háldit ellet juste nugo olbmot dahket. Sis leat gusat, gáiccat, sávzzat ja heasttat. Gusat leat oaidnit dego gabba várregusat. Dat leat oalle mielkái. Jus bálkestat niibbi háldi ealiba badjel de dat šaddá du.

 

Dábálaččat ellet háldit stuorra gállu vuolde, dahje stálja láhtti vuolde dahje návehis (dalle sii elle doppe ovdal go návet dahkkui). Dálvet sii máhttet eallit fäáittiin. Sii ellet veahkaeallima ja leat oalle čeahpes musihkkárat.

 

 

Meachi rå

 

Rå lea álo okto. Dávjá dan oaidná čáppa nieidda hámis mas leat guhkes vuovttat ja boagustahteš njálbmi, das leat meahcceruoná biktasat. Meahci rå lea mielahis váibmil dievdduide.

 

Norrlánddas lea meahci råas guolgás vuollegorut. Gaskaruoŧas das lea riebanseaibi ja oarjeruoŧas das álo lea ráigi sealggis ja dájuha olbmuid láhppot. Jus galgá ruoktot deaivat ferte leat jođán jorgalit jáhka olggos sisa.

 

Meahci rå boktá čađđabargiid mat leat biestán nahkáriid ja bivdoolbmuide maidda liiko son veahkeha oažžut sállaša. Jus dajat sutnje namat de son oažži válddi du badjel.

 

 

Tomte

 

Tomte lea unna ádjáš mas leat ránes biktasat ja rukses gahpir, son orro stáljain ja návehiin. Eará namma das lea dálu rå. Go son lea buori mielas son hoaidá dálu lihtariid, jus ii de son máhttá vahágahttit daid.

 

Jus návet lea buhtis ja bures čorgejuvvon ja ealibat ellet bures de dieđát dus lea tomte návehis. Iđđesárrat máhttá maiddái fuobmát heasttain leat bárggežat. Tomte bárggežiid heasttas ii galgga gálgat, jus dan dagat de manná dus heittot.

 

Tomte máhttá leat váttis áicát. Son lea dušše jođus ijain, danne go beaivvi čuovggas šaddá tomte oalát dimis.

 

Geasi ovdal ii galgga goassege gurret suoidneláđuid ja sädesvuorkkáid, tomte dárbbaša vuoiŋŋastit suinniid siste ja borrat sädes.

 

 

 

Smiergáhttu

 

Smiergáhttu lea unna ránes nođaš  mii fiera ohcá mielkki. Dat fierrá ránjja návehii, njammá mielkki gusain ja fierrá fas ruoktot ja vuovssada mielkki su oamasteaddji lihttái. Smiergáhtus lea sierra lihtti mii láve leat feaskkeruvssa duohken, ja rávddas das lea fiellu man mielde smiergáhttu beassá fierrat bajáš. Smiergáhttu máhttá háhkat vaikko maid, muhto ii sálbmagirjjiid.

 

Jus smiergáhtus galgá beassat eret ferte šávgalit duoldi čázi dan ala. Jus háliida diehtit gii smiergáhtu oamasta de galgá boaldit smiergáhtu baikkaid raŧŧesuoris duorastat eahkeda, go lea nohkki mánnu. Dolla galgá dahkkot ovcci sierra muorain. Dalle boahtá oamasteaddji viega ja geahččala ráhput smiergáhtu baikkaid eret dolas.

 

Ráhkat iežat smiergáhtu

 

Oasit:

 

9 sierra lágán láiggi bodnon 9 sierra soarttat guolggain.

9 čađa 9 sierra muorrašlájain

Faskkastagat girkobiellus

1 olggos čolgojuvvon obláhta

Rihpaviidna

3 goaikkanasa málli

 

Dát galgá ráhkaduvvot sávnnjis golbma duorastaga maŋŋálaga.

 

Bone daid ovcci láiggiid dain ovcci guolggain. Giesa láiggi daid ovcci sierra čađđabihtáid birra.

 

Seagut faskkastagaid girkobiellus obláhtain, dat mii čolgojuvvui rihpain.

 

Maŋemus duorastat eahkeda njorrejuvvo rihpaviidna nođđosa badjel.

 

Dasto nája hávi gurot gieđa čelččemii. Goaikkut golbma varragoaikkanasa ja loga:

” Jus don mu váras máilmmis viegat ja geasát, dalle mon dutnje helvehis buolán”.

 

Dasto bálkes nođđosa gurut oalggi badjel

Dalle smiergáhttun eallá ja jearrá:

”Maid galggan mon geassit?”

 

Vástit dalle dan maid don dáhttot, o.m.d.:

”Vuostá ja mielkki, nu ollu go máhtát háhkát!”

 

 

 

Varnávdi dahje varbierdna

 
(var boahtá verr sánis, dolos sátni dievdui, olbmui)

 

Ångermanlánddas ledje Varbiertnat dábáleabbo go Varnávddit. Dat vuolgá das go biertnat ledje stuorra áitá lihtariidda, návdi ii lean. Dasa lassin leai bierdna bassi ealli sámiid gaskkas ja das máhtii leat máŋga magihkalaš máhtu. Varbierdna lea dasto olmmoš mii máhttá geaidit iežas bierdnan, dáhtus mielde dahje dáhtus vuostá.

 

 Varvbierdna šattat troallema bokte. Máhtát ieš geaidut danin, dahje lea soames eará olmmoš mii du geido.